|
|
Analýza medializace katastrofy na příkladu výbuchu budovy v Divadelní ulici
Turková, Kateřina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Předmětem práce je analýza medializace katastrofy. K tomuto účelu je využita metoda komplexní sémiotické analýzy, která je provedena na příkladu výbuchu domu č. p. 5 v Divadelní ulici v Praze, k němuž došlo dne 29. května 2013. Práce obsahuje uvedení do kontextu. Není opomenuto ani teoretické zázemí zvolené metody, je vysvětlen způsob její aplikace na zvolený problém. Jsou definovány hlavní i vedlejší výzkumné otázky a určeno pět oblastí, na které bude při provádění vlastního výzkumu kladen důraz. V části věnované výzkumu je provedena sémiotická analýza fragmentů hlavních zpravodajských relací jedné veřejnoprávní televizní stanice (Česká televize) a tří soukromých kanálů (FTV Prima, TV Nova, TV Barrandov) v sedmidenním sledovaném období. Jsou zde vyloženy významy znaků ve fragmentech vysílání týkajících se exploze v centru Prahy v určených oblastech. Poznatky z analýzy jsou vyhodnoceny prostřednictvím zodpovězení výzkumných otázek. Nejpodstatnější informace jsou shrnuty v Závěru.
|
|
|
Analýza a popis zpravodajství Rádia Blaník
Chraščová, Veronika ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnou zpravodajství Rádia Blaník. Cílem bylo zanalyzovat a zhodnotit reálné zpravodajské relace, které stanice odvysílala. Téma jsem zasadila do teoretického a historického kontextu. Stěžejní je ale v mé práci analytická část. Zkoumání jsem podrobila relace všech tří modelů, které Rádio Blaník v průběhu své existence používalo. Zároveň mě zajímal proces výroby zpráv a důvody, proč k tak zásadní a unikátní změně, jako je přechod na nový zpravodajský formát, opakovaně došlo. Pozornost jsem věnovala nejen proměnám technického rázu, ale brala jsem ohled i na cílovou skupinu rádia a obraz, kterým se snaží stanice prezentovat v mediálním prostoru. Zajímalo mě totiž, jestli Rádio Blaník postupně nerezignovalo na svou pozitivitu a regionalitu. V teoretické i analytické části jsem čerpala informace především z osobních rozhovorů s vedením rádia, archivu stanice a vlastních zkušeností, které jsem během práce v Rádiu Blaník získala.
|
|
|
Využití televizní dotykové obrazovky (plazmy) ve zpravodajství ČT24
Prokeš, Martin ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Autor v práci zpracovává téma, které se věnuje využití plazmové obrazovky a plazmových technologií v současném vysílání zpravodajského kanálu ČT 24. Práce se skládá z teoretické a praktické části, přičemž v teoretické části autor shrnuje dosavadní poznatky z oblasti televizního zpravodajství. Teoretická část zahrnuje základní definici televizního zpravodajství a jeho následné proměny, především v důsledku digitalizace. V rámci digitalizace se autor věnuje také novým formátům televizního zpravodajství, mezi které patří především televizní grafika. V druhé polovině teoretické části se autor zaměřil na charakteristiku České televize a zpravodajského kanálu ČT24. Nabízí proto stručný popis jednotlivých pořadů a také studií, ze kterých ČT24 vysílá a které s využitím plazmových technologií úzce souvisí. V praktické části se poté autor zaměřuje na konkrétní využití plazmových technologií ve vysílání ČT24. Autor nejprve nabízí základní dělení, k čemu se tyto prvky ve vysílání využívají. Na základě vlastních zkušeností a rozhovorů s pracovníky České televize poté popisuje využití plazmových technologií v jednotlivých pořadech a studiích a také jejich srovnání.
|
|
|
Funkce obrazového editora v televizním zpravodajství
Hrabáková, Andrea ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Záruba, Robert (oponent)
Autorka se v této práci věnuje tématu funkce obrazového editora v televizním zpravodajství. Praktická část této práce sestává z charakteristik práce vybraných obrazových editorů, které vznikly na základě autorčina výzkumu v redakcích televizních stanic TV Nova a ČT 24. Praktická část dále zahrnuje srovnání jednotlivých funkcí obrazových editorů, popis jejich rozdílných znaků a analýzu obrazové informace hlavní zpravodajské relace ČT Události. Teoretická část zahrnuje témata mající přímou souvislost s funkcí obrazového editora. Tyto kapitoly se věnují digitalizaci, počítačové grafice, pravidlům vizuálního jazyka v televizním zpravodajství a podobě zpravodajských studií v souvislosti s používanou televizní technikou. Tato část zahrnuje také charakteristiky jednotlivých zpravodajských studií na TV Nova a ČT 24.
|
|
|
Typologie pořadu a programová struktura kontinuálního vysílání ČT24
Klepáčová, Sára ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Kruml, Milan (oponent)
Typologie pořadu a programová struktura kontinuálního vysílání ČT24 Sára Klepáčová Anotace Podstatou diplomové práce je definovat a následně analyzovat jeden z televizních pořadů zpravodajské stanice ČT24 - Studio ČT24. Jedná se o specifický typ kontinuálního vysílání, který ČT24 svým divákům nabízí každý den, sedm dní v týdnu, jako jediná v České republice, a který je svým způsobem jedinečný i mezi ostatními pořady evropských veřejnoprávních médií. Teoretická část se zabývá standardními postupy práce ve zpravodajství - od získání informace po zasazení zprávy do vysílacího scénáře. Je doplněna o faktické poznámky, které pro potřeby práce poskytl zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT24 František Lutonský. Výzkum se ve formě kvantitativní obsahové analýzy soustředí na strukturu samotného pořadu, a především na jeho obsah. Na vzorku čtyř celých týdnů ze čtyř programových období demonstruje strukturu a skladbu kontinuálního vysílání zpravodajské stanice ČT24. Zaměřuje se také na změnu skladby vysílání v případě mimořádné události, a to vše v kontextu divácké sledovanosti.
|
|
|
Komparace typologie a užití televizních žánrů v hlavních zpravodajských relacích ČT a ruské 1TV
Tkačenko, Jekatěrina ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce pomocí komparativní analýzy srovnává typologii a užití zpravodajských televizních žánrů v ruském a českém vysílacím prostředí. Analýze podlehl pořad Události a Vremja, hlavní zpravodajské relace ČT1 a ruské televizní stanice Pervyj kanal. Cílem práce bylo porovnat prostředí, ve kterém se zformovaly zpravodajské televizní žánry daných zemí. Nejprve z teoretického hlediska, které zahrnuje mimo jiné historický a normativní základ televizního vysílaní v jednotlivých zemích, a poté z praktického hlediska, kdy autorka vybrala dva květnové vysílací dny, a podrobila je analýze. Výsledkem práce je ucelený komparativní výklad o podobě televizního vysílání v České republice a Ruské federaci. Dále pak komparace dvou konkrétních zpravodajských pořadů, jejich formy a užití zpravodajských žánrů. V závěru práce autorka formuluje několik doporučení pro tvůrce pořadů Události a Vremja, kterými by se navzájem mohli obohatit.
|
|
|
Analýza medializace katastrofy na příkladu výbuchu budovy v Divadelní ulici
Turková, Kateřina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Předmětem práce je analýza medializace katastrofy. K tomuto účelu je využita metoda komplexní sémiotické analýzy, která je provedena na příkladu výbuchu domu č. p. 5 v Divadelní ulici v Praze, k němuž došlo dne 29. května 2013. Práce obsahuje uvedení do kontextu. Není opomenuto ani teoretické zázemí zvolené metody, je vysvětlen způsob její aplikace na zvolený problém. Jsou definovány hlavní i vedlejší výzkumné otázky a určeno pět oblastí, na které bude při provádění vlastního výzkumu kladen důraz. V části věnované výzkumu je provedena sémiotická analýza fragmentů hlavních zpravodajských relací jedné veřejnoprávní televizní stanice (Česká televize) a tří soukromých kanálů (FTV Prima, TV Nova, TV Barrandov) v sedmidenním sledovaném období. Jsou zde vyloženy významy znaků ve fragmentech vysílání týkajících se exploze v centru Prahy v určených oblastech. Poznatky z analýzy jsou vyhodnoceny prostřednictvím zodpovězení výzkumných otázek. Nejpodstatnější informace jsou shrnuty v Závěru.
|
host ::
RSS.